Historie

Historie tohoto projektu je zaměřena na podchycení historických podkladů ke zmapování a dokumentaci drobných sakrálních památek na území Malečovska. Podkladů, které by mohly napomoci určit jejich lokaci, zřizovatele, dobu vzniku a napovědět něco o jejich podobě v případě, že se do dnešních dnů nedochovaly nebo se dochovala jen jejich část. Drobnými sakrálními památkami jsou ve smyslu certifikované Metodiky dokumentace drobných památek kříže, boží muka, výklenkové kaple a sochařské památky. Kapličky, do kterých je možné vstoupit, již mezi drobné sakrální památky nepatří, přesto je jim rovněž věnována zasloužená pozornost. Metodiku dokumentace drobných památek (dále jen Metodika) vypracoval kolektiv autorů Petr Hrubý, Eva Altová, Antonín Kadlec a v roce 2015 vydal Národní památkový ústav, ÚOP Ústí nad Labem spolu s Filozofickou fakultou UJEP Ústí nad Labem. Území Malečovska je blíže určeno v části O NÁS.

Soupisy farních úřadů

Historické podklady tvoří soupisy vypracované a spravované příslušným farními úřady ve třicátých a pozdějších letech 19. století, v některých případech udržované i počátkem 20. století. Zde zobrazené reprodukce archiválií jsou uveřejněny se souhlasem Biskupství litoměřického. Originální archiválie jsou ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Proboštov, Římskokatolické farnosti Třebušín, Římskokatolické farnosti Církvice a Římskokatolické farnosti Svádov. Překlady do českého jazyka byly zajištěny odborným pracovníkem Národního památkového ústavu.

FÚ Svádov - překlad

FÚ Proboštov - překlad

FÚ Církvice - překlad

FÚ Třebušín - překlad

Vojenské mapování

Dalšími historickými podklady jsou mapy tzv. I., II. a III. vojenského mapování. Následující text je převzat z Metodiky.

I. vojenské mapování, zvané také josefské, vznikalo v českých zemích v letech 1764 - 1768 a bylo doplňováno a zpřesňováno v letech 1779 – 1783. Jak napovídá název, bylo mapování prováděno k vojenským účelům a jeho cílem bylo zachycení celého území tehdejší tzv. habsburské monarchie. Mapování pocházelo ze starších podkladů (v případě českých zemí z Müllerova mapování), bylo prováděno v měřítku 1 : 28 800 a doprovázel je bohatý textový materiál. Originály mapových listů i doprovodných textů se nacházení v Rakouském státním archivu – vojenském archivu ve Vídni. Digitalizované mapové listy jsou zpřístupněné on-line na webovém portálu Laboratoře geoinformatiky Fakulty životního prostředí UJEP Ústí nad Labem http://oldmaps.geolab.cz. Drobné památky byly zaznamenávány pro vojenské potřeby jako cenné orientační body v krajině. Přestože nelze počet vyobrazených objektů považovat za úplný výčet existujícího fondu památek, lze získat určitou představu o rozmístění, frekvenci a částečně i typologii drobných památek na našem území. Drobné památky jsou zde jednotně zobrazovány symbolem kříže (červený značí kamenný či zděný objekt) či symbolem pro kapli.

© 1st Military Survey, Section c026a, Austrian State Archive/Military archive, Vienna

© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – http://www.geolab.cz

© Ministerstvo životního prostředí ČR – http://www.env.cz

II. vojenské mapování, zvané Františkovo, probíhalo na území českých zemí v letech 1836 – 1852 a vycházelo již z trigonometrické sítě, která vznikala v letech 1806 – 1811 a 1816 – 1821. Tam, kde již byly vyhotoveny katastrální mapy stabilního katastru, byly tyto využity jako podklad. Opět byl součástí celého díla rozsáhlý doprovodný popisný materiál. Mapování je oproti svému předchůdci kartograficky přesnější. Drobné památky jsou zde zobrazovány za užití stejných symbolů jako v rámci I. Vojenského mapování. Mapové listy v měřítku 1 : 28 800 v digitální podobě najdeme rovněž na již zmíněném webu http://oldmaps.geolab.cz.

Označení drobných sakrálních památek zde není zdaleka tak zřetelné (i jejich počet není úplný) jako u I. vojenského mapování, kde tyto památky hrály pro zpracovatele mapy i následného uživatele daleko větší roli pro zpřesnění polohy a orientaci.

© 2nd Military Survey, Section c026_W_4_I a c027_O_4_I, Austrian State Archive/Military archive, Vienna

© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – http://www.geolab.cz

© Ministerstvo životního prostředí ČR – http://www.env.cz

III. vojenské mapování, zvané Františsko-josefské, vznikalo pro české země v letech 1876-1879 a jeho základním výstupem byly kolorované mapy tzv. topografické sekce v měřitku 1 : 25 000, z nich pak vycházely mapy speciální (1 : 75 000) a generální (černobílé, 1 : 200 000). Výstupy mapování byly po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918 převzaty nástupnickými státy. V rámci naší republiky byly speciální a generální mapy vydávány v upravené a aktualizované verzi až do 50. let 20. století. Mapování lze považovat za již poměrně přesné. Legenda rozlišuje různými symboly kapli, památník, kříž, boží muka nebo jiné rituální objekty, a dokonce i obrázky na stromech. V mapách topografické sekce je navíc rozlišeno, zda je památka z kamene, resp. zděná (červeně) nebo dřevěná (černě). Část originálních mapových listů topografické sekce v měřítku 1 : 25 000 je ztracená, ale speciální mapy jsou dostupné v plném rozsahu. Obojí je v digitální podobě přístupné na již zmíněném webu http://oldmaps.geolab.cz.

© Ministerstvo obrany ČR

© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně – http://www.geolab.cz

Indikační skici stabilního katastru

Posledním základním historickým mapovým podkladem je stabilní katastr, konkrétně tzv. indikační skici stabilního katastru a jeho císařské povinné otisky. Následující text je převzat z Metodiky.

Mapování stabilního katastru bylo zahájeno císařským patentem z roku 1817, který ustanovil vznik nového katastru evidujícího veškeré pozemky rakouského císařství včetně rozlohy a výnosu podléhající pozemkové dani. Měření na základě trigonometrické sítě bylo v Čechách provedeno v letech 1826 – 1830 a v letech v. 1837 – 1843, na území Moravy bylo provedeno v letech 1824 – 1830 a 1833 – 1836. Výstupem byly katastrální mapy v měřítku 1 : 2880 zvlášť pro každou katastrální obec. Z originálních katastrálních map stabilního katastru vzniklých při terénním zaměřování byly vytvořeny kopie určené patentem k uložení ve vídeňském archivu – tzv. císařské povinné otisky. Dále byly z originálních map odvozeny kolorované mapy určené pro další práci v terénu – k zaznamenávání (indikování) změn, tzv. indikační skici. Originály indikačních skic pro české země jsou uloženy v Národním archivu v Praze, v Moravském zemském archivu v Brně a Zemském archivu v Opavě. Císařské povinné otisky jsou uloženy v Ústředním archivu zeměměřičství a katastru, který je v digitální formě zpřístupnil na svém webovém portálu http://ags.cuzk.cz/archiv. Zde je zpřístupněna i významná část indikačních skic a je tak možná komparace obou mapových podkladů. Legenda císařských povinných otisků rozlišuje drobné památky symboly pro boží muka, kapli, kříž, milník a mezník. Barevně je opět rozlišen materiál konstrukce – červená označuje kámen či zdivo, černá dřevo.

Stabilní katastr byl v dalších letech reambulován, po 1. světové válce se stal základem pozemkového katastru, z něhož vychází i stávající katastr nemovitostí České republiky.

Mapování stabilního katastru všech částí Malečovska proběhlo v roce 1843. Níže jsou pro každou část uvedeny Indikační skici stabilního katastru. Nejdříve celá mapa a potom její výřez. V případě, že pro identifikaci drobné sakrální památky byla navíc použita originální mapa nebo císařský povinný otisk, je tato skutečnost uvedena v popisku mapy. 

Turistické mapy, průvodce

Cenným zdrojem informací mohou být i starší turistické mapy nebo průvodce, kde mohou být podchyceny drobné sakrální památky částečně nebo zcela zaniklé. I stávající turistické mapy (např. viz mapy.cz), protože přebírají informace ze starších zdrojů, zachycují polohu mnohých z nich.

Ikonografické podklady

Kromě informací z odborné literatury, mapových a písemných pramenů mají svůj nezastupitelný význam veškeré ikonografické podklady vztahující se k dokumentovanému objektu. Patří mezi ně historické pohlednice, veduty, kresby, plány a zejména fotografie. Všechny zde uvedené historické fotografie pochází z archivu Muzea města Ústí nad Labem.

Nedochované památky

Např. kaplička v Němčí, která je patrná již na mapách II. a III. vojenského mapování a také na turistické mapě z roku 1934. V současném katastru nemovitostí je parcela č. 5, kde kaplička před svým zbouráním v roce 1970 stála, vedena jako zbořeniště. Dalšími příklady zaniklých památek je kaplička v Malečově, která stála u silnice pod dnešní hasičskou zbrojnicí, nebo kaplička v Rýdeči

Další podklady

Mezi další zdroje informací se zahrnují zejména díla uměleckohistorické soupisové literatury, díla historické topografie, fondy příslušných velkostatků, regionální periodika apod. Poznatky z takových podkladů, pokud k drobným sakrálním stavbám na Malečovsku budou nalezeny, zde budou postupně uveřejňovány.