Čeřeniště
Následující text je převzat ze spisu „Poznámky k návrhům obecního znaku a vlajky“, který pro obec Malečov v roce 2020 zpracoval Stanislav Kasík za Heraldickou kancelář „Dauphin“ v Roudnici nad Labem. Uveřejněno se souhlasem autora textu i obce Malečov.
První zmínka o Čeřeništi v historických písemných pramenech pochází ze zápisu do Knih erekčních, vedených u pražského arcibiskupství o donacích a darech kostelům a církevním institucím. Zápis je datován dne 9. 7. 1407 a vyplývá z něj, že kostelu sv. Vavřince v Litoměřicích byl věnován roční plat jedné kopy a čtyř grošů na záduší vdovou Kateřinou pojištěnými v Keblanech a Tomkem v Čeřeništi („in Czerzenicz“; Libri erectionum archidioecensis Pragensis saeculo XIV. et XV. Liber V. /1398-1407/. Pragae 1889, s. 745, No 1025).
V polovině 16. století patřila ves ke tvrzi v Píšťanech, kterou drželo město Litoměřice. V roce 1547 došlo ke konfiskacím majetku účastníků protihabsburského povstání. Litoměřice přišly o velké množství statků, které pak spravovala česká komora. V roce 1550 koupil Píšťany Oldřich Dubanský z Duban a na Liběšicích, ale v roce 1558 prodal ves s tvrzí obci města Litoměřice.
V roce 1787 bylo Čeřeniště samostatným statkem („ Gut Cžernischt oder Cžersing“), který patřil nejprve klášteru minoritů v Litoměřicích. Po jeho zrušení v době vlády císaře Josefa II. připadl statek městu Litoměřice a byl spravován českou komorou. V této době měla ves 44 domů (Schaller, V., 1787, s. 58).
V roce 1833 patřila ves Čeřeniště („Tschersing“, „ Tschernischt“, „Čersing“, „Černischt“) ke statku Keblice („Gut Keblitz“), který byl majetkem Královského krajského města Litoměřic. Ves tvořilo 52 domy s 297 obyvateli. Z toho 41 dům s 233 obyvateli patřilo ke statku Keblice a 11 domů tvořilo hospodářský dvůr Čeřeniště. Ves byla přifařena do Církvic (kostel Nanebevzetí Panny Marie; Sommer, I., 1833, s. 21).
V roce 1848 byla ves Čeřeniště („Tschersing“) majetkem města Litoměřic. Ves tvořilo54 domů a 344 obyvatel německé národnosti (Palacký, Popis, 1848, s. 42).
V roce 1890 mělo Čeřeniště 65 domů a 314 obyvatel německé národnosti. Ke vsi patřila samota Vimperk. Ves byla přifařena do Církvic (kostel Nanebevzetí Panny Marie). Příslušná byla k hejtmanství a politickému okresu Litoměřice (OSN VI., 1893, s. 594).
Jméno Čeřeniště je odvozeno od základního slova „čeřen“, které má několik významů. Jméno Čeřeniště měl například les na panství Ledeč. Čeřen je síť na čtyřech prutech s násadou k chytání menších ryb. Slova na -iště byla původně denominativa, označující místo pro nějakou věc, např. ohniště, smetiště. Podle nich pak vznikla slova loviště, cvičiště, bludiště apod. „Čeřeniti“ znamenalo „lisovati“. I od slova „čeřen“ mohlo být utvořeno slovo „čeřeniště“ jako „místo pro čeřeny“ nebo místo, kde se „čeření“ nebo „ čeřenuje“ (Profous, I., 1954, s. 317).
Fotodokumentace
Zveřejněné fotografie jsou chráněny autorskými právy. V případě zájmu o jejich stažení nám, prosíme, podejte zprávu na info@malecovskyrozhled.cz. Fotografie pochází ze soukromých archivů, knihy Petra Špačka „Jak to bylo na Ústecku 2“ a zejména z archivu Muzea města Ústí nad Labem. 
